Povinnost evidovat skutečné majitele klientů-právnických osob není žádnou novinkou, tuto povinnost měli všichni daňoví poradci již dříve. U klientů, kteří neměli žádný zápis v evidenci skutečných majitelů (dále jen ESM), nemusel daňový poradce podnikat žádné další kroky, pokud byl schopný zjistit skutečného majitele jiným způsobem. V případě, že odhalí poradce nějakou nesrovnalost, musí nově od června na tuto nesrovnalost klienta upozornit. Pokud klient sám nepodnikne kroky k odstranění této nesrovnalosti nebo ji sám nevyvrátí, musí daňový poradce dle zákona informovat rejstříkový soud.
ZESM nově pracuje s dvěma pojmy, přičemž v obou případech jde o určení skutečného majitele.
Koncovým příjemcem je každá osoba, která přímo či nepřímo získává více než 25 % podílů na zisku nebo likvidačního zůstatku. V případě struktur společností se řetězení podílů násobí a větvení sčítá.
Osoba s koncovým vlivem je v případě obchodních korporací každá fyzická osoba, která je ovládající osobou, přičemž informace o ovládajících osobách najdete například ve zprávě o vztazích dané společnosti.
Pokud skutečného majitele nelze určit podle výše uvedeného postupu ani při vynaložení veškerého úsilí (které lze požadovat), je za skutečného majitele obchodní korporace považována každá osoba v jejím vrcholném vedení společnosti (CEOs, statutární orgán – tzv. náhradní skutečný majitel)
Přestože tato změna udělala z dřívějšího dobrého pomocníka pro daňové poradce spíše zlého pána, má to i své světlé stránky. Od června bude mít nově kdokoliv možnost získat částečný výpis evidovaných údajů v rozsahu daném ZESM, a to pouze v elektronické podobě. V případě, že nebude skutečný majitel v evidenci uveden, bude možné získat alespoň potvrzení o tomto chybějícím údaji.
Další novinkou je zcela nový institut automatického průpisu údajů z obchodního rejstříku a jejich zápis do evidence, jehož cílem je snížení administrativní zátěže. Problém však je, že se automatickým průpisem mohou propsat i nesprávné údaje. Za správnost zápisu je i v takovém případě odpovědná společnost, která tak bude muset nezbytně provést kontrolu automaticky propsaných údajů.
Nově lze k zápisu do evidence kromě soudu využít také notáře. Postačí řádně doložit žádost oprávněné osoby bez povinnosti vyplňovat návrhový formulář (tak jako u soudu). Notář je limitován lhůtou 3 dnů, v nichž musí zápis provést (u soudu lhůta není stanovena).
V případě, že daňový poradce neupozorní klienta na nesrovnalost, lze mu udělit pokutu do 100 000 Kč. Pokud tuto nesrovnalost neoznámí soudu, hrozí mu pokuta až 1 000 000 Kč. Pokuta 500 000 Kč však hrozí též samotné společnosti, která nezajistí zápis pravdivých údajů o svém skutečném majiteli, a též samotnému skutečnému majiteli, koncovému příjemci a osobě s koncovým vlivem, pokud k zápisu pravdivých údajů neposkytnou potřebnou součinnost. Evidenci skutečných majitelů není vhodné podceňovat nejen kvůli vysokým pokutám. Skutečným majitelům, kteří nebudou zapsáni, hrozí i znemožnění výplaty podílu na zisku či hlasování na valné hromadě.